Nejen růže jsou krásné

Já jsem trochu mimo, měl jsem problém si pamatovat, do které třídy naši kluci chodí, rok ještě dejme tomu, ale jestli A, B nebo C jsem nevěděl, ono se to každý rok měnilo, takže tyhle ty měšťácký móresy jsem neznal. Paní učí na prvním stupni, tak šlo všechno přes ni.
Ale je fakt, že dnes je nová doba, někteří lidé se snaží vyšvihnout do HOGO FOGO HOCH KLASSE a svým jednáním se izolují od normálních lidí a škodí svým dětem. Je to kruh, ze kterého se nedostanou.
Je dobře, že se tu můžem svěřit se svými radostmi i starostmi bez obav z negativních reakcí, což je dnes vzácné, J.
U nás si na kasty nehrajem.

Teda Jikro, nádherní pesani. Musím jen souhlasit - ještě že naši rodiče byli normální a nedusili nás samou péčí, že ? A před Tvou paní se hluboce skláním, dnes učit - to je jen pro odvážné . Ale naše paní učitelka je taky bezva.

JUDY, jsem na tom stejně, na rodičáku jsem byla asi 3x ( nevím, kdo vymyslel rodičáky od 15:30, když většina rodičů dělá minimálne do 16 ). Na prvním stupni jsem se vídala s učitelkou sem tam u školy, tak jsem se vždycky ujistila, jestli není nějaký problém, tak proč bych tam chodila, když známky mají v žákajdě.
Teď je starší kluk na víceletém gymplu, mají komplet klasifikaci na webu, tak zas nevidím důvod, proč tam chodit. Když je nějaká akce, tak je to stejně donutěj napsat do žákajdy a musím jim to podepsat, že jsem to četla .
Ale minulý týden jsem musela volat do školy, abych omluvila nemocného kluka ( mají to ve školním řádu, tak jsem musela) a v momentě, kdy mi to zvedla sekretářka mi došlo, že si vlastně nejsem jistá, do které třídy chodí ( páč oni třídy osmiletého gymplu nečíslují,ale mají primu, dekundu... atd) a nestihla jsem si to tak rychle v duchu přepočítat ( vím, že chodí adekvátně devítce) a tak mektám, že chci omluvit syna a samozřejmě, že se zeptala, co jaké třídy chodí. Jsem jí řekla, že si nejsem jistá, jestli do kvarty nebo kvinty .. No, ale evidentně nejsem jediná, páč na to bleskurychle reagovala otázkou, koho má za třídního? To mě dostala, páč mají od září novou třídní, naštěstí o ní synek doma často mluví ( nepadli si do oka už od primy), tak jsem si rychle vzpomněla .

Jirko, pejsci se ti vydařili, radost a štěstí z nich přímo září.

Jo, děti a pejsci, to je radost.

to je pravda se smradíkama je vždycky legrace

Ano, to je pravda. Přeji jim tu bezstarostnost a radost ze života. Škoda, že krása dětství je tak pomíjivá. Ale je také pravda, že ten kdo pracuje s dětmi, nebo vychovává své děti a proniká do života vnoučat, vrací se stále do dětství. Také je fajn, že díky technice se dá dětství zachytit - ať už pro vzpomínky, nebo pro potomky.
Často se mě maminky ptají, zda dětem prometat cestičky, nebo je vhodit do života a plav. Zastávám názor, že pravda je někde uprostřed, neprometat cestu, ale být dětem nablízku radou a pomocí, je-li to třeba. Každá zkušenost, i ta negativní, dítě posílí. Dcera studuje třetím rokem práva. V rámci praxe si sehnala brigádu v jedné advokátní kanceláři v Praze, práce jí zajímala. Rozčarování přišlo po třech měsících, když do kanceláře napochodovalo policejní komando, zabavilo jim všechny počítače a materiály. Večer se z médií dozvěděli, že majitel advokátní kanceláře advokát Ivo Hala a společník Petr Sisák byli obviněni v insolvenční kauze. Bylo to pro Katrin určité zklamání, ale jak říkala moje babička, co tě nezabije to tě posílí.
Mám ráda citát prozaika Jiřího Muchy, (syna Alfonse Muchy)."Dětství je sen, který byl kdysi skutečností".

Ajko, moc hezký, J.

Tak když už tady tak hezky žvatláme , tak já se musím pochlubit. V létě se nám narodí první vnoučátko

Jarko, tak to moc blahopřeji.