Nejen růže jsou krásné

Tak jsem tu svou nešťastně flekatou ASL taky celou postříkala zbytkem Championu (měďnatý). Nemám srdce ji utnou k zemi, uvidíme, co z ní bude. Našla jsem to ještě na nové malé Jude the O. - tu jsem ale šmikla.

Jitko,já ji taky nechala větší,u plotu to potřebuju.A postříkala jsem ji tímtéž.Přece to všechno nevyklučím.Neuvědomuju si,jestli to měla i vloni a letos jsem jen zblblá stresem a vidím vše a horší.Mrknu na fotky,jestli tam bude něco vidět

Našla a přemýšlím,jestli to není nějaká jeho pigmentace,spolu s tím rudým listím.Snad to bude rozlišitelné i tady:
2012

2013

2014

Zdravím přátele růží.
S korovou spálou se setkávám už 30 let. První růže jsem pěstoval s těžké studené jílové půdě na chatě, kopčil jsem raději dříve a odhrnoval po jarních mrazících. Všechno nemoci svědčí. Pak jsem měl zahradu ve městě u domu, lehká humozní půda, nemoc se vyskytovala ojediněle a dala se úplně eliminovat řezem. Teď růže pěstuji na zahrádce u domu na okraji města opět v jílové půdě, kterou se snažím vylepšit substrátem a zkusmo pěstuji v jámě vyplněné pouze substrátem pro růže. Nemoc se vyskytuje každoročně, vyžaduje silný řez růží a i přes postřiky Kuprikolem před kopčením, v průběhu zimy a před odhrnutím nevidím podstatné zlepšení. Letos je nemoc nejhorší a skvrny objevily i pod šedým povlakem Kuprikolu. Před třemi lety se prodávaly růže s touto chorobou na jaře přímo od Kordese ve 2l kontejnerech v zahradnictví v Brně i Šebrově. Zajímavé je, že nemocí trpí i růže úplné odolné padlí a černé skvrnitosti např. Noackovy Flower Carpet. Dle literatury by měly pomáhat i postřiky proti těmto nemocem v průběhu vegetace. Letos byly nejvíce napadeny Knock out!, Pat Austin a Mc Cartney a úplně zdravé např. Lady of Shalott, Christopher Marlowe. Štve mne, že se proti této nemoci nedá bojovat chemií a napadá moje nejoblíbenější růže, např. Naomi. Napadány jsou růže všech šlechtitelů.

Láďo díky moc, že ses podělil o svoji letitou zkušenost. Už mi to chvilkama přišlo, jestli neděláme z komára velblouda .
Děsivé je, že se růže s touto nemocí dostanou do prodeje

Zajímalo by mě, jaká je prognóza růže, která korovou spálu jednou má?
Když jí ořežu úplně k zemi a následně budu postřikovat nové přírůstky, je šance, že příští roky ji mít nebude? Nebo prostě, pokud jednou má, už se jí nezbaví?
Jaké máš zkušenosti s přenosem na jiné rostliny ( pomocí nůžek, případně savým hmyzem, nebo když se růže dotýkajé větvičkami, zasazením růže na místo, kde byla růže se spálou)?
Dál nevím, co dělat v případě, kdy to chytne růže, která už je sedmiletá a spodní části větví už jsou tvrdé ( zdřevnatělé). Budou postiženy jen nové "měkké" větve, nebo i ty staré tvrdé? Nevím, jak bych takovou růži stříhala až k zemi .

Ptám se proto, že jsem v pokušení ty napadené růže úplně vykopat , aby se mi od nich zbytečně nenakazily další a další ( mám strach hlavně o ty letité).

Láďo, dík za cenné zkušenosti, u mě mají spálu skoro všechny kromě nováčků zatím a půdu mám taktéž jílovitou...

Jano také by mě tyto věci zajímaly. Mám tu totiž některé hodně levné růže, pořízené pře pár lety, které korovou spálu mají. Přemýšlím, jestli je mám vyhodit úplně, nebo je někam ještě zkusit zasadit.
Půda je tu taky docela jílovitá, i když tam, kde jsme sázeli letos Austinky a Kordesky, to zas tak špatné není naštěstí.

Já se domnívám, že opatření jsou závislá na stupni napadení. Znepokojuje mne hlavně rozšíření choroby v posledních dvou letech. Já řežu do zdravého dřeva, někdy části letorostů s menšími skvrnami nechávám. A dále postřikuji proti houbovým chorobám a pak Kuprikolem. Rostliny nevykopávám. Samy odešly jen asi 4 keře. Když růže razantně sestřihnu, nemohu příliš hnojit dusíkatými hnojivy, nadbytek dusíku prý chorobu podporuje, draslík omezuje. U napadených odrůd nedosáhnu krásného keře obsypaného květy, ale zachráním ho a obstojně kvete. Stalo se mně, že seřezaný a stříkaný keř v dalších letech již skvrny neměl. Asi i průběh zimy ovlivňuje stupeň napadení. Nejhorší je předjaří, pak se napadení výrazně zlepší, jak konečně píše Květa o teplotách.
Myslím si, že choroba se může rozšířovat při řezu napadených růží. Pokud výhon více zdřevnatí, na skvrny pak netrpí, jen nekrotické vpadliny zmenší jeho pevnost v tom místě. Tak se alespoň chovají mé sadovky Burghausen.

pro postižené spálou- ještě jsem se dočetla něco teorie o kontrole nad spálou, shrnuji:
Podzimní ořez nemocných větví, úklid listí, nenechávat poslední zmrzlé květy na růźi
Nezahrnovat hlínou kvůli zazimování
Na jaře řez viz níže
Před rašením postřik sírou, včetně půdy
Po řezu ošetření fungicidem včetně půdy
A potom nepřehnojit dusíkem, slunce, voda, prodění vzduchu....takové ty obecné super podmínky pro růže
Zbavovat se mšic a pod,přenášejí....

Zásady řezu
- minimálně 7-15cm pod místem výskytu houby (zde se liší údaje v těch cm)
Důkladná dezinfekce nůžek, které přišly do styku s nemocným prutem... Asi tedy i v rámci jedné růže
Dezinfekce lyzolem, 70% Lihem nebo bělidlem v domácnosti v poměru 1:4 (jinde 1:9) dîlů vody


Já zahrnuji hlínou listí letos přes zimu ne a ne opadat hezky si u mě přezimovaly nejen růže, ale i tato potvora
Zajímavé, že stromkové růže se zatím zdají být ušetřeny???

Iveto,velmi zajímavé,ale mám trochu obavy,zda by v extrémních zimách růže neuhynuly ne kvůli spály,ale vymrznutí,kdyby se růže nechránily kopečkem.
Bylo by to i jednodušší bez nahrnování,ale.......

Láďo, Iveto, oběma díky .

K mému pokušení o vykopání: Pat A. to má již několikátou sezonu. Jen jsem dřív nevěděla, co to je. Mívala to i Heritage, ale ta sama uhynula ( nejdřív měla několik let suché místo moc blízko kořenů švestky, po přesazení - ve stadiu jedné 20cm větve - jí zřejmě udolala okolní bujná zeleň, ale možná, že už měla nějaké suché léze, kterých jsem si nevšimla ).
Loni jsem Pat A. radikálně střihla a nové větve to neměly, ale letos na jaře se na nich pupínky objevily. Postižené jsou i ty úplně nejspodnější staré větve ( u Pat A. nedřevnatí tolik jako u CPM). Vzala jsem jí zároveň se zemí, ale jsem na vážkách, jestli čekat a riskovat napadení okolních růží, nebo jí radši rovnou vykopat. Né, že by mi jí nebylo líto, ale než pak přijít o řadu dalších ......

Pokud jde o kopčení, asi to bude v různých částech republiky různé, ale u nás v nížině bylo kopčení skutečně nutné za posledních cca 10 let pouze několikrát ( od zimy 2011/12 ani jednou). Pokud má někdo zahradu u domu, v ní pár desítek růží, bylo by zřejmě možné napodzim napytlovat zeminu, dát do bezmrazé místnosti a vyčkávat a v případě předpovědi mrazů nakopčit. Loni a předloni jsem také skutečně nekopčila ani nezakrývala ( s výjimkou nováčků zasazených napodzim), letos jsem kopčila, protože jsem dostala uleželý hnůj a stejně bylo třeba ho dát do záhonů.
Další výjimkou jsou růže zóny 7, ty by bez kopčení nepřežily ani u mě.