Jani, dík za přesunutí diskuse i za odkazy.
Ano, máš pravdu, že články o vzájemné snášenlivosti rostlin se týkají převážně zeleniny. Zřejmě okrasné rostliny nejsou příliš ve středu zájmu.
V knížce od autorů Havlů, Jaša, Klimeš : Růže královna květin, se píše v části Únava půdy, že je to dosud nevyřešený problém ( knížka je vydaná v r. 1977 a jak se zdá, tak v tom není úplně jasno do dneška). Dále se praví, že : " mnozí odborníci se shodují v názoru, že tato tzv. únava půdy je vyvolávána parazitními houbami a baktériemi, jež vnikají do kořenů v místech poraněných háďátky. ... Někdy se také soudí, že kořeny růží vylučují nějaké toxiny, jim samým neškodné, které však poškozují následné růžové rostliny a brzdí jejich vývoj. ...Musíme-li nezbytně hned sázet růže po růžích, vybereme pečlivě všechnu zem nejméně do hloubky 60cm i do šířky a nahradíme ji čerstvou, humusem bohatou zeminou, ve které dosud růže nerostly."
A ještě k ptačímu zobu. Podobně jako akát, je to jedovatá rostlina (snad kromě plodů) obsahující alkaloid ligustrin, který je vylučován do půdy. Jestli je pro okolní rostliny toxický jsem nenašla, na rozdíl od akátu, kde je zničující vliv toxinů prokázán. Ale i kdyby ten ligustrin nevadil, tak úplně stačí, že Ligustrum má bohatý kořenový systém, mělce pod povrchem a sahající 1 - 1,5m od báze keře. Jsem zjistila po 6 letech existence živého plotu. To nemůže žádná rostlina přežít.
S doprovodnými květinami k růžím si holt musíme poradit sami a všímat si, které jo a které ne. Ty doporučené můžou dobře fungovat, ale taky ne. Např. už bych si nikdy nedala mezi růže afrikány. Barevně působí jako pěst mezi oči a ještě k tomu jsou magnetem pro slimáky.