Nejen růže jsou krásné

Tak abych to za sebe nějak uzavřel...

Zmrzla kompletně a durch jen jediná růže - Sweet Dream. To mne mrzí, byla nádherná. Určitě bych do ní šel znovu.
Byla ale pozdě na podzim 2x přesazovaná, sázena v létě z malého kontejneru na vlastních kořenech.
Takže na její obranu je hodně argumentů, dost možná i vyschla.
Problémy vykazovala jedna (starší) sazenice Augusta Luise. Už jsem to nevydržel a vykopal jsem ji.
Byl to jen takový starý tlustý a nevětvený silný kořen, žádné přírůstky, žádné vlášení, ale byla opupínkovaná (pod zemí).
Na její místo jsem ji nevracel, šoupnul jsem tam Mary Ann v kontejneru.

Stejný stav u nejstarší a nejmohutnější sazenice Chippendale. Po vykopání měla 1-3 živá očka.
Na jejím místně je teď kontejnerovaná Angela. Jsem zvědavý, co uvidím a jak to bude vypadat.
Ostatních 7 Chippendale žije, ty nejmladší sazenice mají už poupátka. Nejmladší a nejčilejší pak šla k Martinovi.
Jedna Sebastian Kneipp přežila v pohodě, druhá umřela.

Hodně zabrat dostaly Claire Austin a L´Aimant. Po váhání jsem je vyryl. Na místě Claire je nyní Rosenfaszination, místo L´A
znovu (vůně) zkouším Gräfin von Hardenberg (letos opět stejný nerost jako dvě jiné sazenice před dvěma lety na jiném místě).

Podarovaný odkopek stolístky od Lenky (díky) vypadal po zimě na umření, neměl jsem označeno, takže jsem ji vytáhl ze zásobního,
že se podívám, co to vlastně je, jestli cedulka není pod zemí. Pak to došlo, že je to ta centifolia.
A, ojoj, pod zemí měla v nejhlubší části od kořene dva výhonky. Tak je nahrnkovaná, roste, má lístky a sílí a já vymýšlím to NEJ místo.

V záložním i přes haldu chvojí umrzly Solero, Pink Piano a Piano.
Ale to asi spíš bylo vzduchovou kapsou nebo nedostatečným zahrábnutím před zimou
(plánoval jsem, jak budu ještě čile sázet a všechno stihnu, bylo teplo, pak jsem byl 2 měsíce pryč a potom už přišly ty holomrazy).

Z na podzim došlých, pečlivě založených, zachvojovaných a zalévaných (na druhém záložním místě) dopadla nejhůř Aloha (dva ks) Boerner,
nic moc nebyla ani Mary Magdalene (Austin), rozlomila se při vyndavání ze zásobního vejpůl.

Z historických zmrzla Fantin Latour (jednoukvetoucí), což mi hlava nebrala. Ale Dresla mi to po mailu objasnila, je to náchylnější růže.
A neroste Yolande d´Aragorn. To je celé.

Nejlíp - Louise Odier, Felicité Parmentier, jednoukvetoucí řízek od Mirka (nulové ztráty).
Z ostatních nejlepší Darcey Bussell - velmi odolná, kdyby Austin stál o titul ADR, tato růže by ho (si myslím) rozhodně získala.
Asi i proto kvete jako první u nás, neb se nemusela tolik prát s následky zimy. Božská růže.

Překvapilo mne, jak pěkně (v rámci možností) přežila Annapurna a Sombreuil (obě udávané jako teplomilky).

Na jaře jsem dostal zásilku od Schultheis.
I na zaslaných růžích bylo vidět zimní poškození (netuším, jak skladovali přes zimu, pokud nějak).
Nejhůř dopadla Christian Schultheis (je mrtvá a moc mne mrzí, škoda), trochu líp Katharina von Bora.

U babi odešla 40letá obřímí sazenice Sutter´s Gold a zrovna tak její tak 15 let starý řízkovanec.
Jako bych to tušil, předloni na podzim jsem kupoval Sutter´s Gold novou, na výstavě v Litoměřicích.
Jenže nakonec seto ukázalo jako jakási červená proužkovaná záměna. Odešla též Pat Austin (dalo seto předpokládat,
u nás to byl velký nerost a nekvět) a žlutéí Gold reef a Graham Thomas, ta mne mrzí.
Obecně tam ty oranžády a žlutky dostaly na frak, ale naopak Augusta Luise a Chippendale tam přežily dobře, lépe než u mne.
Tak tak přežila Blue River, teprve ožívá.

Z trvalek dostaly docela zabrat no name hvozdíky. Ještě v březnu vypadaly zelené, jak ale rozmrzala postupně zem,
začaly nepěkně šednout, listová nadzemní část se pak sama oddělila od kořenů. Asi popraskaly nebo čert ví.
Přežil (asi z osmi) jediný, má poupata, těším se. V pánu jsou taky staré mavuně obou barev, asi taky nezvládly mráz a tlak
v dužnatých kořenech. Mladé semenáčky jsou v pohodě a kvetou. Jinak trvalkové ztráty nemám.

Z trav umřela všechna Penniseta (už je nebudu zkoušet, ne ne ne). A Misc. sinensis Ghana (jeden ks, druhý před pár dny
teprve vyhodil jedno živé stéblo).

Překvapily mne (mile) některé klematisy, vůbec neomrzla např. Miss Bateman nebo alpina.
Naopak trojcípý přísavník u nás asi nebude to pravé. Všechny sazenice, až na jedinou - v krytém rohu - začínají od nuly,
tři, zdá se, umřely docela.

Jedna (možná dvě) komule jsou kaput.
Tři (možná čtyři) žijí a rostou.

Z levandulí - pomřelo toho mnoho, ale je krásně vidět rozdíl mezi kultivary. Některé (Hidcote) jako by ani o zimě nevěděly.
Aromatico Blue - všechno (30 ks) mrtvé. V ostatních kultivarech (i bílé a růžové) mám docela dost hokej ve jménech.
Čtyři no name řízkovanci od Dresly přežily všichni. Huráá.
Při stříhání jsem měl nutkání nařízkovat ty odolné, i jsem udělal řízky, ale potom jsem na ně nějak zapomněl, takže uschly v garáži.
Oj oj. Takže řízkovat budu až budou nové výhonky vyzrálejší, až bude CO řízkovat.

za sebe ještě neuzavírám, možná -
u mne letošní zima ztráty na růžích způsobila.
Nepřežily :
Gartenträume
Hnědka
Well-Being'
Welwyn Garden Glory'
Heidelinde
Jardinier du Paradies

nejvíc z nich mne mrzí WGGlory a J.du Par.
bohužel jsem kombinací mrazu a rakoviny přišla o Bouquet Parfait. Je tam sice živá milivětvička, ale žloutnoucí . Takže na podzim se nejspíš budu pídit po novém.

Zabrat dostaly ( ale přežily ) Odile Masquelier, Docteurs Massad a Astronomia. Překvapivě dobře zregenerovaly všechny Austinky, většina se s násadou poupat překonává.
--
namrzlé levandule nakonec v pol. května obrazily ( jo, lenora je plus, ještě že jsem je nevykopala ).
nemám :
- mavuně, japonské sasanky, + dvě aster + 2 gerania. Brunnery.
Nepřežilo i vše sázené na podzim ( to jsem nasejřená až na půdu, páč jsem sázela věci, kt. zmrznout PROSTĚ neměly - jako třeba plicník ) .
- novozélandské carexy, stálezelené carexy, několik Misc., arundo
- cibuloviny
jestli ještě něco, nevím, neprojížděla jsem seznam toho, co bych měla mít vysázené.

Mezi keři byla provedena selekce již v předchozích zimách - takže nepřežily pouze nandiny a chitalpa. I tak stačí .

Edit : přeformulovala jsem

Květi,tys to asi myslela jinak,ale já mám o japonských sasankách zafixováno,že se nesmějí sázet na podzim,protože pak snadno vymrznou.Ne že by to k něčemu bylo,protože mi zmrzly úplně všechny,i krásně rozrostlé aspoň deset let na místě.A teď řeším-mám je sadit znovu?Trvalo jim dlouho,než narostly...
Nevím čím to je-jestli zimou a tím,že je teď méně slimáků-ale nikdy mi moc nešly ostrožky,letos jsou na jedničku.
Nejvíc mě mrzí ztráty cibulovin,koberce nízkých narcisů a lilium candidum.
Definitivně zmrzlý je ibišek,ale to mi nevadí,ráda vybírám tu nej-růži,kterou dám, místo něj,je to hodně exponované místo u vchodu do zahrady .

Jano, no jo - mně to nedocvaklo při psaní, opravím větu tak, aby byla srozumitelnější.

Jo, vidíš - dva syrské ibišky jsou taky kaput.

Sasanky byly asi pětileté i starší - mj. i skoro vymrzla i ta rozrůstavá, kt. se jinak nelze zbavit ( koření hodně hluboko ) - Anemone tomentosa.
No, já se přiznám, pořídila jsem si nové ( 3 od Krulichů ).

Mě odešla Anemone hupehensis var. japonica 'Prinz Heinrich',měla krásný květ a nebyla moc vysoká.
Také budleje až na jednu(ty jsem objednala znovu,ale sasanku jsem neměla odvahu).

S obyč. anemone jsem se loučila taky. Nakonec vyrazila teprve asi cca před 10 dny. Sice jen pár lístků, ale roste.

Mně odešly následující exponáty:
Papi Delbard (loni byla 3 m vysoká),
Piere Gagnaire
Baronne Henriette de Snoy

Přišla jsem o určitě 20 letý obří keř Egon Schiele, zbylo z něj torzo a trápíme se oba.
Půjde pryč jen co to fyzicky zvládnu - nahradím ibiškem, když tam byla tak dlouho růže.

Fanynko, to je mi líto, to je opravdu bolestná ztráta. Dvacet let, to už byl člen rodiny. Egona Schieleho mám dlouho na WL.

fanynka napsal:
Ach, ten krásný keř? Fotky byly nádherné. Egon Schiele (Astrid Lindgren) u kaple, sázená loni na podzim přezimovala dobře, není moc velká, ale roste a má několik poupat.