Miško, dnešní fotky klidně dám. Jestli budou nějak nápomocny, to ale nevím.
Myslím, že obrovský rozdíl je ve velikosti tvých a mých záhonů.
Já mám uzoulinké proužky kolem plotů nebo dlažby, ty máš nádherné velkorysé kusance.
Určitě to lepení/nelepí hlíny na gumovky bude i o složení.
Tady je sypké vysychavé (nelepivé) cosi, jíl je jen na jednom kousku.
Mulčuju čímsedá. Nejvíc semi líbí mulč z listí jabloně nebo magnolií.
Popř. naštěpkované větve z letního řezu jabloní. Štěpkuju je ještě čerstvé, i s listy,
a hned dávám na záhon. Po uschnutí mi to připadá opravdu velmi pěkné.
Nasekané listy rozbíjí tu jednolitou "dřevěnou" hmotu.
Bohužel seto hrozně rychle rozkládá.
Původní kůrový mulč, pro který jsem jezdil na místní pilu, už je skoro všude rozložený.
I díky téhle teplé zimě - žížaly vůbec nezalezly do hloubky a pilně pracují celou zimu.
Co dám na místa, kde už je vše rozloženo, zatím nevím.
Mulčuju i popelem, OK. Trávou - s tím mám problém. Esteticky to je fuj, ale dá seto vydržet.
Ale funkčně je to nic moc. Tráva se vždy slepí v jednu krustu a buďto mi ty slepené pláty
odhazuje kosák/kosáková nebo pod tím mají problém s růstem cibuloviny.
Budu asi muset tu trávu dávat jen tak, aby se neřeklo (tenký poprašek) nebo ji spíš
s něčím promíchávat - ale s čím? Pila už je zavřená, zdroj kůry vyschl.
Větví nemám dostatek, jinak mě ale štěpkování nesmírně baví.
Žabinec - všechno zlé je pro něco dobré. Asi i proto, že na většině mého plácku
(nedá se tomu kousku říkat zahrada) byly dříve stavby (dům a kůlny), není zásoba
semen plevelů v půdě téměř žádná (jen trocha lebedy, ta má semena ultra věkově vytrvalá).
Tj. se žabincem od počátku problém nebyl. Bylo tu trochu bršlice, ale tu mě baví
organizovaně vyrývat, vezmu nejužší lopatku a jedu pěkně po bílém podzemním oddenku.
Systematickou pílí jsem zlikvidoval bršlici všechnu. Trochu mě zlobí pýr a lipnice luční,
ale to sedá přežít. I když ten pýr by do něcojakoskalky lézt nemusel.
Ale je pravda, že na pár místech (hlavně mulčovaných trávou) se žabinec ukazuje.
Tajně podezírám granulovaný hnůj, jestli by nemohl být zdrojem žabincových semínek,
i když si nemyslím, že by ho krávy jedly, že by přežil průchod jejich trávicím traktem
a následnou fermentaci. Ale žabinec nikdy nespí, že?

Výhodou je ten velký vyvýšený záhon, ten se skvěle pleje, ty ostatní úzké jsou taky fajn,
plevel je hned vidět a nemá (moc

) šanci.
Mulčováno vrbovou a jabloňovou štěpkou, jaro 2013
Mulčováno jabloňovým listím, podzim 2013
Mulčováno smrkovou kůrou, asi dva roky staré
Mulčováno kupovanou štěpkou, asi dva roky staré
Mulčováno vrbovou štěpkou, podzim 2013, záhon v přestavbě