Nejen růže jsou krásné

Díky, díky, díky Honzo.
Ani nevíš, jak jsi mě potěšil. Myslela jsem si, že můj dotaz na současný stav záhonů je dosti troufalý, neboť jejich vzhled (spíše nevzhled)nemá v porovnání s letním a tedy i kvetoucím stavem co říci.
Hlavně, se tady radši chlubíme a tak mi předjarní záhony opravdu nepřijdou atraktivní. Ale já to chtěla z toho důvodu, že mne zaujalo Tvoje tvrzení, že máš tak krásně zamulčováno, že bahýnko na botech nehrozí.
Tak mě zajímalo, jak to tedy vypadá.

Neboj, zas taková začátečnická zahradnice nejsem a co mulčování obnáší, vím. Jen jsem si myslela, že když sleze sníh (letos nic takového ani nehrozilo) a než to krapítek oschne, tak se to lepí, no.
Žížaly dokážou svoje i v trávníku, takže přejít zahradu relativně čistou botou je nemožné.
Zem je všude vlastně převrstvený jíl - když se dělala ČOV a koupací jezírko, tak se rozvezl po zahradě. Tak je fakt, že déle vysychá.

Mulčování trávou má svoje + i -. Musí se odhadnout ta správná vrstva (prostě ten 8.schod jako ve Vesničce mé střediskové). A taky nejlépe, aby nekvetla a pak nemělo co klíčit. Taky ji nechci po celou dobu sekání a vybírám si i místa. Takže se ptám sekáče, odkud je.
Slámu jsem ještě nezkoušela, je dlouhá a nejdřív bych ráda ji posekala a na to potřebuji toho sekáče. Jenže ten je furt zaneprázdněn a já za volant nesmím.
Drcené větve jsem dávala spíš k nově sazeným keřům do svahu, tam to potřebovaly více. Taky drtím ráda, ale nemáme svůj (doufám, že to nebude trvalý stav). Teď jsem zachraňovala mladé větve z prostřihaných ovocnáčů před spálením - taková škodam, že?

No a ten ptačinec, to je snad na věčné časy. Je všude, kde dávám kompost a uleželý hnůj. Jenže naše koně ptačinec nežerou, tak je zas ve slámě a jsem na začátku: co dát, abych se ho zbavila.
Vloni jsem odvážela celý kolečka jen ptačince, dokážou vyrobit takový kořenový spletenec a další potomstvo už je v zemi připravený k vyklíčení.
Teď jsem někde vyčetla, že má v sobě hodně vitamínu C a je dobrý do salátu. Takže asi SEŽRAT!!!!!!!! Omlouvám se za to slovo, ale žádný jiný ohleduplný výraz se na to nehodí.

No a kůra kolem růží? Když pak rozhodím kompost a nebo shrabuju listí (z těch růží) na jaře ke spálení, tak mi to přijde dost nepraktický. No a schovávají se mi tam plžáci. Tobě ne?
A taky stále čekám, že se mi ty záhony zapojí a pak snad už ten plevel dá konečně pokoj.

Zbývá teď jediné: pletí, kartony, tráva a ještě zkusím podzimní usekaný listí.

Takže plevelu zdar, ptačinci zvláště!

Miško, ptačinec je nezmar. Jediné období, kdy ho zle držet pod kontrolou je teď na jaře, když je zbytek vegetace hnědý - je dobře vidět, nejsou ho takové koláče a hlína je po mrazech nakypřená a kořínky jdou dobře ven.
Lezu záhon po záhonu a poctivě vybírám každý drobeček ( ostatně sousedovic slepice jsou po zimě tak lačné po zeleném, že to snad zpoloviny dělám kvůli těm chudinkám podvyživeným ).
Jakmile se okolní vegetace rozbují, už to uhlídat nejde, ale myslím, že tohle jarní plení docela dost pomáhá .

Na zahradě mulčuju drcenými větvemi toho, co je momentálně k mání, tedy i třeba vystříhaných malin a jehličnanů. Jednou jsem zmulčovala ptačí zob s kuličkami plodů a to byla pěkná blbost, semenáčky pak byly všude. Zeleninu mulčuju drceným ořechovým listím (sbírám ho sekačkou), případně třešní, protože máme velký strom. Ten ořech se mi zdá být lepší, netrápí mě v něm ptačinec a rozkládá se pomaleji. V zimě jsem s ním namulčovala nové záhony jahod. Trávu na zahradě nepoužívám, protože se mi vysévala.
Na poli mulčuju silnou vrstvou nasekané slámy (sekáme strniště po pšenici). První mulč jde na karton, v dalším roce už jsem jen přidávala slámu, i když karton byl strávený. Mezi trvalkami je to celkem pracné a nevýhoda je, že tenhle mulč je k dispozici koncem léta, když jsou trvalky vzrostlé. Přechovávat ho někde nasypaný až do jara je technicky náročné. Tento podzim mi v čerstvém vyklíčilo docela dost ozimů.

Jano, díky za připomenutí těch slepic!
Máme je nově od konce podzimu, to už bylo vše na zahradě zazimovaný, takže jsem neměla příležitost je nakrmit. Ale jak počasí a čas dovolí, tak se do toho pustím. Už tu koukají zase ptačincový kolonie!
Ještě tak naučit 2 až 3 slépky, aby se pěkně v záhonu porochnily, vyzobaly potřebné a ven. Nezkoušeli jste někdo, jak to funguje? Jestli to není spíš delomiční parta?
K tomu posekanému listí - všechen kompostuju a že ho tu máme a ještě mi vozí soused. Protože to promíchávám s hnojem, tak není problém touhle obrovskou masou nakrmit kompost. Jedu na 3komorový z palet, takže to už je jak velkovýroba. Nejhorší je ho přeházet.
Holt ten ořešákový budu dávat nově na záhony a promíchám tam tu slámu. Vždycky při rozbalování novýho balíku ta vrchní vrstva jde na hnůj, tak já si ji nechám posekat a smíchám s listím.
Ty kartony jsou fajn, ale přesně jak píšeš, jednodušší je na větší plochy. Na osázený záhony už se musí trhat na malý kousky a je to spíš opruz.

PS. - co je to za tu trávu na fotce nejblíž vpravo? Nekvetoucí, stojací? Moc se mi líbí.

Miško, jestli myslím, co myslíš,
tak to nebylo myšleno - mám krásně zamulčováno = kochám se pohledem
na seschlou trávu, listí a kůru.
Tím bylo myšleno ulehčení si bordýlku od zablácených bot.
Máš pravdu - mulč u růží je jeden z důvodů, proč je nekopčím.

Jinak myslím, že dvě až tři soudružky do záhonu jsou akorát.
Na žabinec se opravdu vrhnou. Jen jaksi nekorespondují s tou
nejzákladnější podmínkou protiplevelného mulčování
- zapojenost a neprostupnost materiálu.
Ale zase to, myslím, hezky vypadá. I pohnojí.

Tahkle řádily u Royal Jubilee.

To jsou krasleny, mladé masíčko.
Občas mi slepice vzaly roha a dopadlo to vždycky katastrofou. Existují prý druhy, které tolik nehrabou.

Ta tráva je nějaké vyšší pennisetum (mohu mrknout na cedulku). Nakvétají mi velmi líně a nepravidelně, spolehlivě tu vykvétá jen compressum.
Převážně lipové listí si vozíme z obecního úklidu. Loni skončilo taky na hromadě s hnojem. Chtělo by to k promíchání čelní nakladač.
Miško, když použiješ slámu z balíků, nehrozí zamoření plevelem (pcháč a pýr)? Přemýšleli jsme o použití balíků mimo slámovou sezónu, ale z tohoto máme strach.
V Anglii jsem viděla mulč z koňského hodně slamnatého hnoje. Měli s ním namulčované maliny ve vysoké vrstvě, takže kobližky byly na povrchu úplně suché. Proto asi nebyl problém s klíčícím plevelem.

dresla napsal: Přinejmenším alespoň se k tomu postavit čelem. Už tady padaly podobné návrhy, jak to technicky zvládnout. Zatím vedou vidle a lidská síla.
Tráva je super, budu vděčná za název (kdyby se zadařilo ji namnožit, ještě lépe).
K té slámě: nejlepší je ovesná. Ale moc není k sehnání a zemědělci si ji cení zlatem, protože oves se moc neseje. A sláma slouží jak jako podestýlka, tak zároveň i ke krmení. Je krásně čistá, žlutá (když se povede počasí při sklizni) a semtam zrníčka ovsa nevadí. Používá se přeci jako zelené hnojení a i dobře v záhonu vypadá.
Angličani to už mají pěkně vymyšlené co se týče chovu koní. A např.slámu už leckde speciální technikou řezají na cca 10cm kousky, odprašňují (i koně bývají alergici) a vakuově balí do igelitu. U nás jsme to brali z Veselí n/L. Kdysi. Byla dost drahá, ale krásně se kydala/místovala, a hnoje bylo tak o 1/3 až 1/2 méně. A hlavně se bezvadně rozkládal. Takže jsem ho z kraje brala jako hotovou černozem. Tahle sláma by byla naprosto ideální k mulčování, žádná pleva nic. Nevím, jestli ji po republice někdo dělá. Měli neskutečný odběry, hlavně Rakušáci. Proto na nás zbyla vždy jen ta aromatizovaná eukalyptem (ve stáji to pak vonělo jak v apatyce.)
Ale na hnoji rostly kopřivy, při okrajích pýr (což se asi rozrůstá výběžky, než ze slámy), a pcháč byl spíš nálet z naší pastviny. Kupodivu se mi ho podařilo úplně zlikvidovat, jen ten ptačinec se mi tu vesele množí.
Doma jsem nadhodila, že si 2 slípky půjčím na hoďku do záhonu a hned bylo řečí, že mi tam budou utíkat, protože se jim tam bude líbit.
Tak to asi budu dělat tajně. Pak sem dám fotku, jak jim to tam sluší.

Miško,ze začátku jsem měla pár slepic.Jednou se stalo,že jsem špatně zajistila vrátka a slepice se dostaly do zahrady a dělaly velkou paseku hrabáním.Jelikož se jim tam zalíbilo,začaly do zahrady přelétavat přes plot.Tak jsem pak už nové slepice nekupovala.

Mulčuju jen mezi jahodami a kolem ovoc.stromů.Trávou ze sekačky,jiný materiál nemám.Vždycky sekání vyjde na jednu vrstvu cca 5cm silnou,za 2-3 dny to seschne.Je to fajn,vždycky byla zem při sklízení zdupaná,jahody od země,tráva udělá "matraci" a taky nemusím tolik zalívat.Jsou úplně u zadního plotu,nebaví mě tam tahat konve.Na záhonech plevel nemá moc šanci,jen popenec se nám tu nějak rozmohl.Ale já mám okopávání a pletí jako relax.
Když jsme měli slepice,pouštěli jsme je na podzim,při rytí, do užit.zahrady.To byla ještě oddělená plotem.
Nedávno jsem likvidovala staré diáře,namátkou listovala a našla zápis z 6.2.2006-cituji:"máma blbě zavřela slepice,honila jsem je po skalce,pak Ťapku,abych jí jednu vyškubla z tlamy"