Nejen růže jsou krásné

Jano, Květin vítací je nádherný, ale na fotce ze zdá Minerva více do fialova než bordó.Ale fotky klamou.
Bordo kokardy, Alenak, jsou také dobrá volba. Musím si pro jarní objednávky vše sepsat. Díky za typy.

Tak jsem taky něco vyhrabala.... nebijte mě, je to opravdu džungle

Aspirin, Dyenis a Suridahel


Hyde Hall, Flirt 2011, Mind Games, Györy Mama, Apricola a možná ještě nějaká



Hlavně udá Rotkappchen, růžový Diadem a Bonica,bílá Artemis a Virgo, vykukuje Roger Lambelin a Star of Waltham


Hlavně Chippendale, Augusta Louise v pozadí, vykukuje Comtessa a Mendel


A jeden divoký kout .....uprostřed Cardinal de Richelieu, vpravo Jacques Cartier a pak vykukující Jasmína, Hella, Kimono, Canibo, Alchymist a nevím teď co ještě

Jsme uprostřed vesnice a ještě k tomu na křižovatce, tak se toho moc nedá vymyslet......takže ještě tři "letecké" na dolní a horní zahrádku.

Já bych se ke kombinacím vyjádřila takhle. Pokud chybí skoro lány plochy a je jistá neukázněnost v nákupu rostlin, velké barevně ladící plochy nebudou.A není to nakonec jedno?

Minerva táhne trochu do fialova ( záleží taky na světle), není čistě bordová.

S těmi tmavými růžemi je to zapeklité. Mívám tu v létě v zadu na zahradě opravdu velké horko, že to někdy i ta středomořská výsadba těžko snáší a ty tmavé růže se tam hodně pálí. Jenže ve stínu zas tak hezky nevyniknou. Tyhle tmavé sametové barvy vyniknou právě nejlépe na plném slunci. Krásně je to vidět na clematisech, které horké slunce snášejí mnohem lépe ( při dobré zálivce, což se přiznám u mě nemají, proto mi taky nejdou ). Ale takový Rouge Cardinal nebo Polsh Spirit mají ve slunci takovou krásnou barvu, která by ve stínu zdaleka tak nevynikla...

Quen, ten divoký koutek se mi zrovna líbí nejvíc . Zírám, jak vysoké máš mavuně .

Mám to strakaté, barvy jsem moc neřešila, jestli jdou k sobě. Zahrada je čerstvá, max. 2 roky stará. Mám dojem, že pestrost kytkám-zahradě svědčí. Pobyt mezi těmi barvičkami mě vždycky nabije

Pěkné, povzbudivé v tomto počasí, díky všem za fotky a dejte další. Mým cílem na zahradě je omezit plochy trávníku, časem zlikvidovat i posledních 35m tůjí po předchozích majitelích a nechat to celé hodně zarůst. Růže před dům mám vybrané bílé a růžové, ne kvůli nějakému ladění, ale protože se mi tyto barvy u růží prostě nejvíc líbí. Počítám, že zbytek barev tam udělají trvalky, letničky, cibuloviny a nakonec to bude stejně pestré jak cirkus. Elegantní zahrady se mi líbí, ale časem by mi to stejně nedalo tam něco rebelsky nepřisadit. A co s názory kolemjdoucích? Nic, můj dům, můj hrad.

Ivik, tulipány v mixu je jaro samo. Co se týče barev, ten pruh, co jsem vysázela před thůjemi, byla kombinace v růžové včetně velkých sed, je to svým způsobem nakonec fádní. Naštěstí se tam vloudila i nějaká červená a bílá.A u růží sázet na rafinovanost kombinace odstínů je ošidné. Jak zmiňuje Jana o barvách. Déšť a slunce dělají divy. Někdy i růže samy, psala o tom Kaja, na podzim mění barvu. A člověk nemá tolik zahrad a domů, aby jedno zcela vyladil na jaro, další na léto a další pro podzim.

Quendery, Iviku, obě máte krásně barevné zahrady, příroda barvy neřeší a jak je malebná. Mám také malou zahradu a velkoplošně barvy neladím. Myslím , že "tón v tónu" na větší ploše by se mně omrzel.
Dlouhý obdélník zahrady jsem semtam rozbila oblými nebo půlkulatými záhony a nedostatek místa jsem vyřešila výsadbou sadových růží k plotu nad skalkami.Místy, podel chodníků mám podobné venkovské záhony, jaké měla babička a pod a před stromy jsem vytvořila květinovou džungli,kterou jsem tak trochu okopčila od vás. Jak zahrada vznikala a jak mně chytil nákup zajímavých sort, tak jsem postupně sázela a nějak to vyšlo , většinou barevně a strakatě. Jen do menších záhonů se snažím zvolit trochu ladící barvy - pro změnu. Ve skutečnosti se ani tak nekochám koncepcí celku,spíše obdivuji jednotlivé květy, tvar stromů a keřů, od jara je vytahuji očima a oňufávám. Prostě je to radost, však to znáte.Obdivuji Květin vítací záhon, ale i ona má , jak dala na web, barevnou džungli z růží, trav a trvalek.Prostě zde je stále co se učit. A tvořit co prostor nabízí. Fotky dám za rok.

Přiznávám se, že si s kombinacemi barev růží hlavu nelámu. Možná kdysi, když jsem s růžemi začinala, měla jsem jakousi představu, ale ta se brzo rozplynula a ladění se mi vymklo z ruky. A tak si spokojeně žiju v té pestré smési barev, ale zároveň obdivuju zahrady známých a přátel, kteří to vyladění zvládli.
Následující fotky jsou ukázkou toho, jak se mi dařilo, nebo spíš nedařilo uskutečnit původní představu mého rozária. Nebudu komentovat, myslím, že fotky jsou dostatečně vypovídající.