Nejen růže jsou krásné

Marijko, myslím, že kdyby se jí dospodu dala drenáž a do výsadbové jámy do hlíny přimíchalo trochu štěrku nebo písku, že by to mělo jít .
Angličanky mi rády dělají vlastní kořeny ( GJ ale mám až od letoška), takže myslím, že pokud by to pávák nezvládal, že si časem udělá vlastní. Nesázela bych moc hluboko ( mám dojem, že to uspíší uhynutí podnože), spíš bych ji při výsadbě dala šikmo ( směrem, kde "na ně" bude svítit sluníčko a půda dřív oschne - tedy přesný opak toho, co tu dělám já ), aby některé větve byly částečně pod hlínou.
Pojistit by se to mohlo i větvičkami zapíchanými mezi keře, určitě se nějaká chytne .

tady ji dělají na vlastních, takže se dá předpokládat, že vlastní kořeny vyrobí i podnožová
www.highcountryroses.com/gertrude-jekyllr-ausbord

( mám ji, ale nikdy jsem s ní nehýbala, tak nevím )

Ještě šeptnu - nerada bych se své poznámky o tom, že do vlhčejších půd je lepší laxa, dělala nějakou obecnější pravdu.
Na to jsem měla příliš málo růží na šípku.

Pravdou je, že se mi zdá u mne lépe prosperující laxa, šípek jak/kdy a jak na kt. místě.

Na podzim 2015 chci vysadit ( přežijí-li očknuté ) totožný kultivar růže na šípku i na laxe. Mají reservé v záhoně vedle sebe, docela se těším na porovnávání.

Dámy,
oběma moc děkuji - zkusím to a uvidím, při výsadbě si dám záležet a pokud se zadaří, časem se podělím i o kochací fotky.
Pokud seženu tutéž na laxe, vedle těch tří se dozajista vejde, tak budeme moci porovnávat na více místech.
Hezký den!

Květo, také jsem na srovnání zvědavá.
Já můžu zatím srovnávat jen podnožové a "na vlastních", protože mi prostě pár růží udělalo po hlubokém zasazení na větvičkách vlastní kořeny a ze své vrozené zvědavosti jsem při přesazování na nové místo ty větvičky s pár kořínky odstřihla od matky a zasadila vedle matky jako pokus .
Jako první jsem to udělala u Q.of Sw. na jaře 2013 a můžu konstatovat, že po počátečním zklamání, kdy ta odstřihnutá větvička celá zčernala, ale následně vyrazil z pod země nový tuhý výhon, jsou dneska růže zhruba stejně velké. Vzhledem k tomu, že jsem tehdy přesazovala už cca dvouletou růži, která tedy měla pár roků náskok, lze myslím shrnout, že Q.of Sw. je na vlastních stejně tak dobrá, možná i lepší ( alespoň v mých podmínkách, kde jsem ještě nezažila teploty pod cca -24°C).

Podonou zkušenost mám u Balleriny s tím rozdílem, že pravokořenná se letos rozjela a začla dost hydrovatět, takže jsem tu původní matku z toho záhonu vyndala ( byla poloviční) a nechávám si jen tu pravokořennou ( obě se mi prostě nevejdou ).

Když řízkujete růže 3 očka pod zem a dvě nad, tak počítáte očka i u nepravých listů?

Dneska jsem náhodou narazila na info ( bakalářská práce Jakuba Jána )z něhož cituji.

Pořád mi v hlavě ulpívá poznámka, kterou že podnož u Austina používají.

Zde odpověď :

Název firmy Nejpoužívanější podnož
David Austin Roses Rosa dumetorum laxa'
Dickson Nurseries Rosa dumetorum laxa'
Harkness Rosa dumetorum laxa'
Bill LeGrice Rosa dumetorum laxa'
---
Kordes Rosa canina Inermis'
Rosen Tantau Rosa canina Inermis'
Rosenhof Schultheis Rosa dumetorum laxa'
---
Meilland-Richardier Rosa dumetorum laxa'
---
De Bierkreek Rosa canina
---
Název firmy Nejpoužívanější podnož
p. Miloslav Šíp Rosa canina Pollmeriana'( PÁVÁK )
Růžová školka Pelcovi Rosa canina Pollmeriana

Milada napsal:
Milado, pokud se budeme držet doporučení, že řízek má být ze střední části výhonu, tak na něm budou jen pravé (pětičetné) listy.

Rosa canina Inermis - poměrně bujně rostoucí podnož s výhony téměř bez ostnů.
Vyselektována francouzským šlechtitelem Gamonem z druhu Rosa canina, používá se od roku 1905.
Vyznačuje se velmi dobrou afinitou k očkům většiny kultivarů, výborné výsledky má zejména u čajohybridů. Dříve byla hojně využívána jako podnož pro skleníkové růže k řezu - (má dobrý vliv na barvu květů ).
Je středně náchylná k padlí růžovému (Podosphaera pannosa).
Silně podráží.
Rostlina dobře snáší různorodé klimatické a půdní podmínky.

Rosa canina Pollmeriana' - Pávův červený šípek.
Uvedena v roce 1904 německým šlechtitelem Pollmerem.
Podnož má dobrou afinitu k většině kultivarů. Dobře použitelná i jako podnož pro stromkové růže, protože vytváří rovné kmínky. Dříve sloužila i jako podnož pro skleníkové růže.
Je náchylná k černé skvrnitosti ( předčasný opad listů a ztráta mízy ).K padlí růžovému je odolná, pokud se choroba vyskytne, pak jen za velmi vlhkých podmínek a při přehnojení dusíkem.
Netvoří příliš mnoho planých výhonů.
Dobře snáší různé druhy půd (hlavně půdy těžší), hůře se jí daří na jen na půdách vyloženě písčitých.
Dostatečně mrazuvzdorná.
Poměrně odolná je i k suchu.

Rosa dumetorum Laxa Švýcarský pěstitel Froebel, používána od r. 1890.
Tvoří málo planých výhonů.
Nehodí se pro růže pěstované v kontejnerech.
Žádaná je v GB.
Podnož má pozitivní vliv na barevnost květů (sytější zabarvení ). Nejvíce u červených floribund a čajohybridů - k nim má i dobrou afinitu. Špatnou afinitu má ke žlutokvětým růžím ( zejména pernetianky).
Na půdách s nižším obsahem vápníku a draslíku trpí rzivostí růže, vnímavější k plísňi růže (Perenospora sparsa) a černé skvrnitosti listů. Velmi dobře snáší těžké a vápenité půdy. Má bohatou kořenovou soustavu, což zvyšuje její odolnost vůči suchu.

Rosa multiflora pochází z Asie, do Evropy dovezena kolem roku 1781.
Používána pro polyantky a některé růže pnoucí. Velkokvěté růže na ní mají kratší životnost a nevýrazně zbarvené květy - hlavně odrůdy s růžovými a žlutými květy.
Má velmi bujný a rozložitý růst.Po naočkování tvoří málo planých výhonů. Kořenový systém je hustý, proto se hodí pro kontejnerové růže. Náchylná k virovým onemocněným ( USA ).
Nesnáší půdy s vysokým obsahem vápníku. Dokáže z půdy akumulovat soli, které poškozují květy.
Optimálnější jsou pro ni půdy lehčí a záhřevné než půdy těžké, vlhké a studené. Je méně mrazuvzdorná ( zejména málo ostnité druhy ). Je odolná k padlí růžovému.

Květo, moc děkuju za tvoje info o podnožích, to byla pro mě velká neznámá, ta práce toho mladého muže, na kterou si narazila, mi přinesla užitečné informace, už jsem ji pročetla, dík i za ten výpis nejdůležitějšího