Nejen růže jsou krásné

Navíc - každá zapíchnutá (i zakořeněná) větvička "ušlechtilé" růže očko jiné růže podle mého neutáhne.
Plus každá odrůda může mít úplně jinou afinitu, některé se nemusí snést vůbec.
To, že odrůda od odrůdy mají jinou kořenící schopnost, už víme.
Podnože se dají vysadit-vysít na finální místo plánovaného ušl. keře. Odpadá vždy jedno přesazování.

Američani - podle mého, možná? - dělají vlastnokoř. růže i proto, že jsou pohodlnější.
Ona ta anabáze - nyní vysázet šípkové podnože, násl. v létě očkovat, přihrnovat, odhrnovat, uvazovat, udržovat bezplevelné... -
- sice má smysl, ale není pro každého.

a nejen Američané, také Rusové a určitě i mnoho dalších

HonzaPM napsal:
ad vysetí podnože na místo výsadby: Meditovali jsme s jedním fóristou o tom, že by to byla nejlepší metoda. Má ale háček ve finálním výškovém usazení podnože. Muselo by se set do jamky a po celé procedúře zahrnout. (Ve školkách se sázejí podnože tak, aby byl krček nad zemí - přístupný manipulaci.)

Ad americké způsoby: Pokusy s pravokořenným množením se v Průhonicích zabýval dr Žlebčík. Ve finále je nejvýnosnější stejně očkování. Na řízkování naveliko je potřeba kvanta vhodného materiálu.
Důvodem pro pravokořenné množení by mohla být metla růží v USA - Rose Rosette Disease, zvlášť pokud jsou zvyklí používat jako podnož multifloru.

Dreslo, super. S jamkou je to prima nápad.

Předpokládám, že nebalíš růže na poštu, ale někoho někam, že.

Konečně s větším zpožděním reaguji na rady všech, kdo napsali vlastní zkušenosti i názory k tématu očkování na ušlechtilé podnože. Omlouvám se, bylo hodně práce na všechny strany a také jsem o všech názorech dost přemýšlela a četla je doslova několikrát.

Ráda bych připomněla, že zamyšlení nad tím, zda by bylo možné pro očkování růží použít jako podnož zakořeněný řízek ušlechtilé růže, jsem psala v době, kdy jsem opravdu netušila , kde sehnat podnože.
Ačkoliv jinak zdatně googlím již mnoho let, zdroj podnoží mi Mr. Google prostě vytrvale odmítal prozradit, i když jsem se ho snažila přemluvit a zkoušela mu zadávat slovní spojení s velkou variabilitou, v naději, že na něj přeci jen vyzraji.

Dnes je již tento můj problém vyřešený (díky tomu, že jsem získala přímo odkaz na školku, která podnože pěstuje a má je v prodejní nabídce ) , a tak odpadl " praktický " aspekt zamýšleného nouzového řešení.

A zbylo už jen takové malé přání experimentu , o kterém mluvila Eva. (Díky, Evo...) Ovšem pochybuji, že jej někdy uskutečním a to především kvůli tomu, co zde psala Dresla. Že by se totiž očkovalo na větvičku a musely by se tudíž neustále hlídat a odstraňovat původní výhony. To by asi mělo cenu pouze pokud bych chtěla docílit růžového keře, který by kvetl tzv. DUO, dvojími květy .

Teď se chci prostě jen soustředit na to, abych uměla zachránit ty růže, o kterých jsem psala, tedy naočkovat je na obyčejné podnože , a to je zatím vše. A časem, za více let, se mi třeba podaří zasadit i ten vlastní plot z historických růží, sešlo se zde dost rad na to , abych měla chuť to v daleké budoucnosti zkusit . Ale nejdřív bych si chtěla během příštích 3 let koupit co nejvíce historických růží a pozorovat je . A asi až pak se rozhodnout, které druhy sesadit k sobě. Chtěla bych se totiž pokusit o pokud možno co nejpřirozeněji působící prolnutí různých kultivarů a to jak těch,které opakují, tak i těch jednoukvetoucích, kterých chci také , jak jinak, vlastnit později co nejvíce.


Moc a moc tedy děkuji všem, kteří se mi snažili poradit a pochopili, že se prostě chci vlastními silami pokusit o něco, co je pro mne důležité .
Jejich rady pro mne mají mimo jiné i značnou "lidskou" cenu. Děkuji samozřejmě i za ostatní příspěvky, i ty mají v této diskuzi velkou teoretickou i praktickou hodnotu.

A ještě bych ráda zvlášť poděkovala Dresle za to, že se v pravý čas připojila k diskuzi a osvětlila mimo jiné i otázku licenčních práv . Svoje osobní lidské desatero mám, myslím, více než v pořádku, a zákony dodržuji také, ovšem myslím si, že to skutečně není v rozporu s tím, když si stáhnu na internetu písničku a nebo se zamyslím nad tím, zda by bylo možné u sebe na zahradě a pouze pro svoje vlastní potěšení nařízkovat nějakou angličanku . Tím spíše, když se celá diskuze odehrávala pouze v rovině " co by kdyby " .

Tak já zase mizím na zahradu, pořád se bojím, že začne pršet a tak chci vykopat s předstihem i jámy pro ty krásky , co ještě nedorazily z Kunratic a od pana Šípa. Ještě jednou díky a omluvte délku odpovědi, vím, že to je již téměř slohová práce, ale já jinak o důležitých věcech psát neumím.

Květa napsal: Aha, tak to jsem letos očkovala blbě, no je to podnož, jenže ona je tak hluboko, že vyrůstají jednotlivé větve. Původně tam byly čajovky Lidka,ty vymrzly a říkám těm pozůstatkům Lidky a ty podnože jsem už několikrát likvidovala. Akorát ony s těch kořenů co tam někde hluboko jsou furt rostou. Tak je příští rok vemu Rondapem, pokud se ty očka neujmou.
Loni jsem poslala do Pelců růže na naočkování a taky jsem je tu hned chytrá rozdávala a ejhle nakonec poslali jen 2, takže to očkování nemusí zas tak dobře dopadnout.
Někdo psal o Rhapsody in Blue že roste dobře na vlastních kořenech.

Rhapsody in Blue je nádherně sytá...

Je fakt, že paní Pelcová v doprovodném emailu při objednávce píše, že může při očkování a celkově při přežití očkovanců dojít ke značným ztrátám . Proto ani oni nemohou zaručit, že se na všechny dostane s určitým kultivarem, ačkoli oček bylo třeba více než dostatek.

Příroda má prostě poslední slovo. Znám to z chovu pejsků. Někdy je z jednoho jediného krytí 5 štěňátek a jindy není ze dvou krytí těch samých rodičů a v ty nejoptimálnější dny ani jeden jediný puclík.

Ale slyšela jsem, že všemu, co roste, se nejlépe daří ve dnech,kdy couvá měsíc. I houby víc rostou. I vlasy se mají stříhat o kousínek vždy jednou měsíčně za couvajícího měsíce,pokud chceme mít delší a delší. A to máme v naší rodině vyzkoušené. I operační rány se lépe hojí-tkáně i kůže rychleji dorůstají, srůstají. Tak těch svých vlastních pár vzácných oček zkusím raději usadit na podnože až bude měsíc jako "C". Dříve se podle fází měsíce řídili dokonce i sedláci. Osobně znám jednoho ekofarmáře, který to zkouší a daří se mu. Jen je zatím v začátcích, není to běh na krátkou trať a spousta znalostí našich předků bohužel zmizela spolu s nimi, protože nebyl zájem u pokračovatelů rodu. To jen dnešní svět si myslí, že je všechno jinak, že to my jsme pány přírody.

Filipka napsal:
Zkoušela jsem před lety přizpůsobit práce na zahradě lunárnímu kalendáři. Ale bylo to občas spojeno s problémy. Např. ve dnech, kdy bylo záhodno vyset semena třeba listové zeleniny, lilo jako z konve a nedalo se ani vyjít na zahradu. Další vhodný termín byl zase až za měsíc. Jindy jsem se zase zapomněla podívat do tabulek a prošvihla jsem termín nějakého zásahu proti škůdcům. Nakonec jsem se omezila jen na příznivé dny pro přesazování (měsíc prochází znamením Panny) a toho se držím do dneška. Fungují perfektně. Nevzpomínám si, že by se mi nějaké rostliny, stromky, nebo keře neujaly. Takže vůbec nepochybuji, že lunární kalendář je užitečná věc.

Působení Měsíce věřím také a řídím se jím hlavně při plánování výletu na houby. A pak - působení úplňku na spánek, to bývá potíž. Ale aniž bych chtěla shazovat slova EvyL., na to, že by se mi nějaké rostliny neujaly kdykoliv, si taky nevzpomínám. Promiňte, jsem asi dnes nějaká rozjařená . Ale fakt je to tak. Ujme se mi kdykoli cokoli a to skoro zásadně nedodržuji žádné doporučené lhůty ! Honzi, když tak to smaž, není to příliš výchovné

Dany, mně taky....jen hrábě - na máminu radu, že by jistě začly pučet - jsem ještě do země zasadit nezkusila