Nejen růže jsou krásné

Je to tak, musím s Květou bez výhrad souhlasit. Jen Filipku víc chápu, že chce experimentovat. Tvůrčí zápal je pozitivní s osvěžujícím účinkem na psychiku.
Dobře Květa upozornila, že p. Šíp produkuje podnože, takže problém s jejich získáním přestává být problémem. Není třeba se plahočit po mezích a řezat šípky.

Pokud se týče licenčních růží, jasně, souhlas, ale Filipka, jestli jsem to dobře pochopila, touží po plotu z historických, tam o patentech nemá smysl mluvit. U historických se ale u nás přece spousta kultivarů tradičně pěstovala jako pravokořenné, zvlášť ty jednoukvetoucí, co nemají v genech orientální choulostivky, jako galliky, centifolie, alby (damascenky asi taky, ale ty nemám v tomhle směru vyzkoušené, tak o nich radši nemluvím), ty i na vlastních kořenech zvládají naše zimy i sucho zcela bez problémů. Pokud se je podaří nařízkovat (což u alb, jak jsem slyšela, nejde, ale dají se množit odkopky) nebo někde odkopnout, za pár let začnou hojně odnožovat a máš růže na plot natošup. Časově to vyjde zhruba nastejno jako čekat na vlastní očkovance, rozhodně pokud se chystáš pěstovat si vlastní podnože, navíc je s tím míň práce - ale jasně, jde to jen s některými růžemi. Jako příklad uvedu můj dvouletý řízkovanec nn. galliky, který hází odnože na vše strany, už rozdávám sousedům - a takových růží by bylo víc - nakonec moje babi a děda měli růže výhradně z řízků, i jiné než historické, kvetly jim přenáramně a rozhodně to nebylo tak, že by jim každou třetí zimu zmrzly. Odnožování se obvykle bere jako nevýhoda, ale v případě živého plotu to považuju spíš za klad - růže vytvoří kompaktní keř nebo spíš houštinu, odspodu přirozeně zahušťuje, není tak ohrožená hryzci, mnohem víc odpouští špatný nebo žádný řez, když je potřeba radikálního zmlazení, dá se to vzít šmahem křoviňákem (jsem letos viděla ve vedlejší vsi u centifolie - a v pohodě, jenom ta seříznutá část letos nekvetla, protože seřezávali na jaře). Opakující historické mají být obecně citlivější, ale asi jak která, chce to vyzkoušet. Rozhodně bych pravokořenné růže nezavrhovala šmahem, i v USA nakonec mají pěkně studené státy a růže tam pěstují - a Bardenovi, který na svém webu tvrdí, že růži, která neobstojí na vlastních kořenech, vůbec neuvádí do oběhu, děkují i lidi ze Švédska (tam je samozřejmě s otazníkem, jestli si je amatérsky nenaočkovali). Ostatně Bardenova zahrada nemá zas až tak odlišné klima od našeho - nepamatuju si přesně, ale myslím, že uváděl USDA 6b nebo 7a.

Lenko, máš pravdu, ale reaguješ jen na část Filipčina příspěvku (živý plot z historických). Podobně i já ( a možná i Květa) jsem reagovala hlavně jen na tu část, kde Filipka uvažuje o řízkovancích austinek jako podnožích pro růže po babičce. Předpokládám, že se jedná o ty nejvíce pěstované - velkokvěté a mnohokvěté. Do debaty o historických se neodvažuji pouštět, protože je nepěstuji a vím o nich minimum. Je samozřejmě reálné, aby si na živý plot napěstovala řízkovance a odkopky, tak jak radíš. Ale namáhat se s řízkováním austinek (nebo jiných moderních růží jako např. Rosarium Uetersen, o které byla konkrétně řeč) a použít je jako podnože je podle mého subjektivního názoru málo efektivní. Z důvodů, které už tu byly rozebrány. Takže upřímně a v dobrém slova smyslu jsme Filipce radily pořízení si klasických podnoží a opět z důvodů, které už tu byly prezentovány. Tak tolik jen na vysvětlenou.

Jojo, to očkování na austinky se mi taky moc nezdálo, ale nechtěla jsem se k tomu vyjadřovat, protože s očkováním moc zkušeností nemám - zato s řízkováním ano, sama i zprostředkovaně, a vím, že i některé velkokvěté a jiné moderní růže lze úspěšně pěstovat na vlastních kořenech.

Mám šípky podnože Laxy, pokud je Filipko chceš tak je pošlu....napsala jsem ten příspěvek o ďurách u Káji blbě, ona tak hloubí díry pro nové růže, pro všechny nové růže.

ještě svůj přechozí příspěvek přesypu :
- ano, týkal se převáženě úvahy očkovat na austinky. Nikoliv ŽP z historických růží. O licencích jsem prostě "musela" napsat, zejména pokud byly zmiňovány právě austinky.

- růže na vlastních kořenech - ano, předpokládám ( páč to nedělám ), že ( valná ) většina růží vč. moderních velkokvětek je schopná zakořenit. Jen si kladu otázku jestli to má smysl ( jaký bude konečný výsledek ).
Věčná debata pravokořené x očkovancům.
Teď jsem vyrývala několik růží - nafotím, k tématu se vrátím.

- vždy jsem tvrdila ( jsme tu 40 let, ne že by mne to jako malou holku zajímalo ), že bydlím v Z 6b. Předchozí 3 zimy moje tvrzení poopravilo, poslední zima teplotně odpovídala Z6a, předešlé dvě pak dokonce Z5b.


- pokud bych byla v kůži Filipky a chtěla ( akutně ) zachránit nějakou růži, dala bych ji k naočkování odborníkovi.
- zkusila bych si, zda není schopna zakořenit ( 2 - 3 roky ).
- vyprosila bych si podnože ve školce kde podnože pěstují nebo kde růže očkují a na nich bych se učila očkovat. Očkovat se mohu učit i na jiných rostlinách nejen růžích.
- vysela bych si sama semena pro vlastní podnože ( 1 rok )
- pokud bych chtěla vytvořit vlastní podnože pomocí řízkování ( 2 - 3 roky ) uvažovala/zaměřila bych se na řízkování nějakých historických ( vitalita, mrazuodolnost ) nikoliv angličanek. Páč netuším, z jakých bych měla nej výsledek, octla bych se v úvahách znovu na začátku a šla prosit o ty podnože či sela.


Původní příspěvek neměl vyznít jako nějaké zrazování od čehokoliv, jen jako úvaha nad tím, co by mohlo Filipce přinést kýžený výsledek. , - za snahu umět, znát a dokázat, touhu po experimentech.

Ahojte, prolítla jsem téma letem světem (balím), takže pokud budu mimo, omluvte mě.

Hlavní problém očkování na řízky se mi jeví v tom, že budeš očkovat na větvičku. Při profi očkování se používá semenáč a očkuje se na kořenový krček!!!!!, tedy v místě, pod kterým (pominu-li kořenové výmladky) nedojde k větvení podnože.
Pokud očkujete na větev, musíte pořád vše, co vyrazí nově pod místem očkování, odstraňovat. Opravdu je JEDNODUŠŠÍ očkovat na kořenový krček. Pěstitelé podnoží získávají použitelné sazenice během jedné sezóny, není to mnohaletý cyklus.

ad patenty : pro vlastní potřebu si s růží můžeš dělat, co chceš.

ad namnožení historických naveliko bez očkování: Ty po babičce jsou jistě pravokořenné a je možné je odkopnout. Růže na podnoži zasadit hlouběji, růže začne po pár sezónách (2. nebo 3. ) odnožovat, výmladky se dají zasadit. Nevypadají příliš důvěryhodně, kořenů mnoho nemají, ale po oddělení a zasazení se velmi rychle etablují.

Evo cos napsala blbě? -- ďura je ĎURA-ne??

Moc děkuji Dresle,že se do této debaty vložila a uděla jasno v problematice, ve které tápeme. Vždyť kdo jiný může zasvěceněji hovořit o množení růží, než ten, kdo má několikaletou praxi.
Doufám a věřím, že v zimě, až bude mít Dresla na nás víc času, se od ní dozvíme další zajímavé informace.

dresla napsal:
jeminku, no jo.. , bože, furt jsem řešila mrazuodolnost, vitalitu, to, že vysetím šípku je podnož hotová dříve.. ale základní věc, že by musela neustále odstraňovat výmladky původní růže, mi nedocvakla.
Dreslo, díky.