Nejen růže jsou krásné

Filipko, máš hezký důvod, proč se naučit očkovat. Přeji mnoho úspěchu a radosti při experimentování a dej pak určitě vědět, jak se zadařilo!

Kaja napsal: Ona Kája taky kope děsné " ĎUŘISKÁ" 40cmx40 cmx40cm, možná i půl m, to já jsem vydloubávala akorát na šířku rýče a hloubku na kořeny. Tož sa polepším snad.

Filipko, máš můj obdiv a sympatie. Tvoje snaha zachovat babiččiny růže je moc milá. Kdybych měla podobnou motivaci, asi bych měla stejný nápad. Ale přece jen bych dávala přednost podnožím z planých růží. Řízkovanci ušlechtilých kultivarů můžou mít různé nectnosti, které se právě podnoží částečně, nebo úplně eliminují ( zase jen moje úvaha ). Na tvém místě bych asi uvažovala o dvou možnostech. Buď bych si vyškemrala podnože ve školce - myslím, že s Pelcovými by byla řeč. Zkus jim napsat, nebo zavolat, jsou velmi milí a tvůj důvod pochopí. Třeba i Dresla by ti byla příznivě nakloněná. Druhou možností by bylo nařízkování šípkové růže, kterou najdeš na každé mezi. Dočetla jsem se, že růže jde řízkovat i před zimou (z vyzrálých letošních výhonů), ale chce to skleník, nebo podobné prostředí. Zkusila bych tedy ještě teď našmikat řízky z šípku (v hojném počtu) a dát zakořenit. Třeba se jich několik chytí.
Pokud by se ti podařilo určit, že máš opravdu Rosarium Uetersen, tak ta je mimořádně mrazuvzdorná a zdravá. Mohla by se do experimentu zapojit.

Tak ono lze řízkovat růži z dřevitých řízků i bez skleníku. Řízky se odeberou za zimní oblevy (plně vyzrálé), nařežou asi na 20cm kousky a uskladní třeba ve sklepě (ideální v kyblíku s pískem). Sází se v předjaří.
Zatím jsem to zkoušela jen jednou, protože jsem jaksi neměla ten správný materiál, a růže rostla v pohodě - jakási centifolia.

Amazonko, dík za praktickou zkušenost. Je fakt, že k zakořenění řízku je potřebná vyšší teplota a když není vytápěný skleník, je vhodnější sázet až na jaře.
Když se tady o tom tak bavíme, skoro mám chuť to taky zkusit. Je to jako infekce.

Já mám letos různě po zahradě asi 30 řízků už nic nezkouším
Ale třeba rybíz a angrešt na jaře řízkovat budu (a je to to samé )

Doubravko, děkuji za milá slova.

Trifonku, to je fakt, také jsem četla ten Kájin příspěvek, jak bojovala s kořenem, který ji fyzicky lehce odrovnal. Ten dlouhý kořen je jednoznačně velkou nevýhodou těch klasických podnoží.

Ovšem, jak zase píše Eva, šípkové podnože mají zřejmě jinak tolik chvályhodných vlastností, že se jim ten kořen bude muset určitě odpustit. Ale každopádně chci ten experiment s podnožemi od ušlechtilých růží vyzkoušet , když je nepřímo schválil dokonce i Austin tím, že je nabízí jako pravokořenné.
Ale zaujala mě ta rada od Evy, zkusit nařízkovat i obyčejnout šípkovou růži. Tak jednoduchý nápad a přitom je to vlastně velmi efektivní skloubení obou metod , tedy použití ověřeného " dárce " podnože a rychlejší možnost vypěstování budoucích vlastních podnoží oproti těm ze semenáčků.

Ale určitě zkusím někde vymámit i těch 30 až 50 podnoží ze školky ... A dám pak vědět.

Jinak, velmi zajímavé jsou i názory na zimní množení dřevitými řízky, a děkuji Amazonce za tip s tím kbelíkem písku a sklepem.

Shodou okolností jsem zimní řízkování chtěla letos poprvé zkusit, ale jedna zahradkářka mi poradila, že nejlepší doba na odběr dřevitých řízků je konec listopadu, začátek prosince , když jsou již letošní zelené výhony růží vyzrálejší až zdřevnatělé a jsou bez listů.

Stačí prý dát hluboko do země . Vykukovat smí jen poslední očko z celkových asi 5.

Odpadá pak asi ta jarní manipulace z kyblíku směrem záhon a nebezpečí, že se poraní již probuzené očko.

Ale asi se musí předem vykopat jamky a řízky pak zasypat hlínou, uskladněnou někde, kde neztuhne mrazem.

Zkusím určitě oba termíny, ten listopadovo prosincový i ten za zimní oblevy ve sklepě , jak radí Amazonka.

Musím se přiznat, že mám do všech těch experimentů velkou chuť, kolikrát vidím někde ve vzdálenějším sousedství pěknou růži a je mi trochu trapné jí odebírat řízek v době květu, protože to je každá větvička pro manitele dost cenná. Ale když si ufiknu kousek růže v zimě, kdy jsou růže hodně nevzhledné , tak mi to připadá trochu omluvitelnější. Stejně by šlo dost těch výhonů při jarním řezu z růže pryč.

Evo, jsem ráda,že jsi již alespoň trochu nainfikovaná. Mně přijde úžasné, umět si namnožit růže pro vlastní potřebu. Zvláště pokud člověk v budoucnu zatouží třeba i po divočejším živém plotu z historických růží. Ráda si v nějaké růžové školce objednám růže, ale abych objednávala třeba 20 kusů od jedné a 10 od jiné jen kvůli živému plotu, to mi přijde finančně hodně nesplnitelné. Zvlášť když i tak dávám za růže tolik peněz. Vždyť jenom letos jsem za růžičky dala asi 10 tisíc. Není to moc levná záliba. Nebo spíš posedlost? Už i Kája někde psala, že se její dědicové budou jednou divit, až zdědí ..............jen ty záhony růží....

Tak já pak dám vědet, jestli se mi podařilo získat šípkové podnože a jestli se mi něco z těch budoucích zimních řízků ujme.

Jo, a ještě o Rosarium Uetersen, snad se podaří srovnávačka již příští rok, R.U.jsem si letos objednala v Kunraticích a už se moc, moc těším. Pokud to nebude Rosarium, tak budu ještě muset někde splašit Lagunu. Ta moje růže je úplně fantastická, za podmínky typu ADR , tedy striktně nerozmazlující, se mi již mnoho let odměňuje nádhernými tmavými hustými zdravými listy a květy, které vydrží ve váze klidně i týden. Až budu vědět jméno, dám ji do Uličky chvály.

Filipko, máš SZ

Odhaduji, že pokud ti Jitka posílala SZ, tak máš Filipko, problém s podnožemi již vyřešen.
Nicméně...
něco bych přece jen k tomuto napsala...

- pokud chceš podnože, myslím, že školka by ti je prodala. Nemusí to být zrovna Pelcovi, Dresla... přece p. Šíp pěstuje přímo podnože.
V tvém kraji není sám, myslím, že podnože bys vyprosila i jinde.
Poslední tebou udávaná cifra ( 30 - 50 ks ) je již dost vysoká, prodal by ti je přece přímo pěstitel ( pokud je má, co jsem zaslechla, podnoží - laxy - byl nedostatek ).

- nezlob se, ale idea - použiju angličanku jako podnož - mi nepřipadá jako příliš šťastné i smysluplné řešení.
Psala ti to už Eva, než ti z řízku vyroste "podnož", trvá to dva roky. Když zaseješ šípek, podnož máš k použití na podzim př. roku ( o rok dřív, že... )
Podnože u nás používané ( pěstované ) mají mrazuodolnost do - 35. st. C, u angličanky nikdy !!! této odolnosti nemůžeš ( dle mého úsudku + zkušeností, kdy mi angličanky pravidelně omrzají na hranici sněhu i pod ni ) dosáhnout. Navíc, nikdy nevíš, co ti zima a další podnební podmínky s řízkovancem udělají. Tebou zmiňované dlouhé kořeny - bereš jako nevýhodu, podle mne opak je pravdou. Umožnují růži si šáhnout na spodní vodu, překonat období horka a sucha ( vrátí-li se nám ještě takováto léta ). Navíc, podnož má vliv i na zdravotní stav, vybarvení květu ( např. na multifloře se udává, že květy mají intenzivnější vybarvení a pod. )
Řízkovanec ti takové kořeny neudělá.
O tom, že růže lze řízkovat, že člověk má touhu to zkusit.. ověřit si vlastní um, schopnosti.. o tom žádná. Včetně pokusů o vlastní očkování.
Osobně ( a je to můj douhodobý postoj, růže množit umím, zkusila jsem si to ale ) nyní si je VŽDY koupím. Mám pro to několik důvodů.
- dostanu hotový " výrobek", nemusím několik let čekat.
- podnož, zaručující mi jakous/takous schopnost přežití
- v neposlední řadě - většina námi chtěných moderních růží je pod patentem. Osobně dost respektuju duševní vlastnictví, patentová práva. Šlechtiteli trvá nějakou dobu než vyselektuje prodejný kultivar, má právo ze své práce mít ( přiměřený ) zisk. Nepřipadá mi to vůči němu fér množit si rostliny sama.
Píšeš, že letos jsi za růže utratila 10.000,- Kč. Za tuto částku si přece můžeš pořídit 60 - 80 růží !!! Nevím, jak velké latifundie máš, ale pokud tuto sumu obětuješ každoročně.....
Jsme přece v Evropě, pokud nehodláš ( jako já ) platit za růži v kořenáči ledaskdy přemrštěné sumy, dá se to zvládnout. Sama jsem dost splašená, koupím si kde/co, ledaskdy bezhlavě. Brzdu v sobě mám malou, ale přece jen, krotím se, co bych si kupovala za pár let, kdybych si osadila vše hned... že..
- ad angličanky jako pravokořené. Na Austinových stránkách pro USA jsou uváděny kultivary, kt. jim prodává jako prostokořené. Je jich převážná většina, čili kořeny ti udělají. ALE !
- již předtím uváděná mrazuodolnost
- v USA je trend pěstovat růže jako pravokořené. Podle toho, co mám načteno, je způsoben z velké míry tím, že mají infikované podnože virovou mosaikou. Tudíž předpokládám ( moje úvaha ), že i Austin se tomuto trendu musel/chtěl přizpůsobit. Někde jsem i zachytila, že si zřídil v USA své zastoupení a distribuuje zde růže jeho prostřednictvím ( toto se mi moc psát nechtělo, páč do obchodní politiky člověk nevidí a může blábolit ).

Chápu touhu si "růži po babičce" namnožit vlastními silami. Člověk je pak na své schopnosti náležitě pyšný. Moc dobře to znám, taky zkouším množit ledacos a krká mne, pokud toho nejsem schopná. Naopak, pokud se zadaří, rozpliznu se blahem.
Ale pokud by mi šlo primárně o záchranu růže - svěřila bych se/ji do rukou odborníka.
Samozřejmě, ověření si vlastních schopností - to je jiná.

P.S. : dodatek - presentovala jsem svůj postoj k množení růží, opravdu to tahle vidím, cítím. Zároveň jsem cítila jako moderátor tohoto fóra nutnost upozornit na patentová práva. Přece jen, pohybujeme se ve veřejném prostoru.