Nejen růže jsou krásné

Není to otázka životně důležitá. Ale vím, že občas někomu růže začnou pouštět kořínky ve váze. A když teda má další listí, tak ji nechá žít.
Jinak ostatní řízkovací pokusy jakž takž. Je vidět, že ty brané v nevhodnou dobu, z nevhodného místa a ze slabých větviček opravdu odchází, žily jenom ze zásob, ale postupně černají a hynou. Ty ostatní se zatím tváří dobře, jsou na půdě u okna, snad to přes zimu zvládnou. Příští rok zkusím zas. Ať žije polní pokusnictví.

bradhal, také jsem letos dala řízkovanec pod sklenici na záhonu, ale já, nedočkavec, jsem se musela podívat. Kořínky měl. Píchla jsem ho zpátky, ale jestli to přežije...Také jsem dostala v botance radu, abych na konci stonku u řízku udělala kříž a doprostřed dala zrnko pšenice, zkusím příští rok.

Ajko a neříkali co pak s tou pšenicí až vyroste ?

Já jsem letos zkoušela u řízkovanců ještě navíc částečně seříznout na boku "kůru" ( podobně, jako když se dělá roubování), ale jen malinko, prostě jen aby se zvětšila plocha řezu. Zatím se zdá, že by to mohlo být funkční .

To rozříznutí do kříže už jsem někde viděla, i když dovnitř se nic nevsazovalo. Zvětšovalo to plochu pro vytvoření kořínků. Uvažuju, proč pšenici - jaký efekt tam obilka může mít kromě udržení rozevření těch čtvrtek. Že by klíčením uvolnila nějaký hormon i do svého okolí? Nebo rozklad zásobních látek na cukry vylepšil výživu? Nejsem rostlinář a fyziologie rostlin nebyl můj oblíbený předmět. Osvětlí to někdo znalejší? Díky.

Viděla jsem zapíchnout řízek do hlízy brambory - mělo by to podpořit udržení vlhkosti a rozklad hlízy by měl poskytnout jednodušší živiny mladým kořínkům. O úspěšnosti této metody se ale vedou dvě přesně rozdílné diskuze, zatím jsem to nezkusila.

Odhalené kambium je místo pro lepší působení fytohormonu v prášku nebo gelu a (i bez nich) zvětšuje plochu pro vytvoření nových kořínků, to dělám, určitě to neškodí. Povrch řízku lehce seříznu. Inspirací mi bylo vzdušné hřížení.

S bramborou jsem to taky četla, ale nezkoušela, už jsem několikrát sklízela brambory v kompostu ( z vyhozených brambor), obávám se, že vitalita brambory by byla vyšší než toho mladého řízku. Leda nějak v květináči a pak tu bramboru vypreparovat .

Naopak jsem viděla na nějakém americkém videu místo stimulátoru použít med, tam je to s těmi cukry naprosto zřejmé , ale taky jsem nezpoušela.

Růže mi celkem snadno koření s obyč. práškovým stimulátorem. Klíčové je dostatečné vyzrání větve, která nesmí být ani moc tenká ani moc tlustá a hlavně musí být absolutně zdravá. Osvědčil se mi řízkovací substát od Gramofloru s přidanou Trichodermou ( brání vyhnívání té zasazené části). Důležitá je teplota a světlo ( ale ne přímé slunce). Dávala jsem do klasických k11 kontejnerů, vždy několik řízků do jednoho, pícháno vždy ke stěně kontejneru ( kvůli vzduchu) jen pár cm pod povrch substrátu - je úplně zbytečné to píchat hluboko, kořeny se u růží stejně vždy udělají na tom řezu ( narozdíl od některých balkonovek, které rády dělají kořeny z nodů, nebo hortenzií, které pouštějí kořeny po celé délce).
Měla jsem ve skleníku, v horkých dnech jsem přes to hodila bílou textilku. Letos jsem ani nedávala tu PETku, nechala jsem to na volno. Zjistila jsem, že je důležité udržovat substrát trvale vlhký, ale ne mokrý, takže jsem zalévala jen rosením. Na noc by měly listy být suché. Odkoukala jsem to ve velkých skleníkách v Sinco a v Tušimicích.
Úspěšnost velmi vysoká ( samozřejmě záleží na růži, některé koření rády a ochotně a některé prostě nechtějí). Pokud něco nechytlo, bylo to především proto, že to začlo černat svrchu ( tj. na řízku byly nějaké spory hub již před ustřižením). Dalo by se tomu asi zabránit nějakým chemickým ošetřením ( ostatně, v těch skleníkách to něčím stříkají, ale nepovedlo se mi vypátrat čím, páč na to mají specialisty a ty ženské vůbec nevědí, čím se to stříká), ale bála jsem se pokusničit, abych si nezlikvidovala tu tichodermu. Musela bych stříknout ty růže zřejmě pár týdnů před odběrem řízků...
Když byly dole vidět kořeny, přesázela jsem po jednom už do směsi toho řízkovacího ( kvůli té trichodermě), rašeliny, písku a hlíny ze skleníku. Jsou stále ve skleníku ( nevytápěný), některé už i kvetly . První zimu je mám vždy ve skleníku, kdyby přišly nějaké třeskuté mrazy, mám větší šanci je nějak ochránit ( třeba i přenést na pár dnů někam do sklepa apod..)

Jano, děkuji za podrobný elaborát k řízkování, loni jsem zkoušela poprvé a neúšpěšně na
řízku od sousedky . Nevěděla jakou růži má , našla jsem v katalogu, že by to mohla být
Heinz Winkler- zvláštní střapatá temně červená - nevoní. Není ani vzrůstná , u sousedky
do 60cm. Buď špatně odebraný řízek nebo můj další špatný postup. Příště podle tvého návodu
zkusím znovu. Růže je zřejmě starší sorta, nikde ji nepěstují. A vůbec - snad začnu i dělat
laické pokusy s řízkováním pro případ, že by některá z oblíbeňkyň odešla.

Nedej se odradit , může to zrovna být růže, která nerada koření.
Dobře koření růže typu Ballerina ( nízké drobnokvětky se často ve školkách množí řízkováním, jsou pak levnější) a pak angličanky. Už jsem si takhle "zachránila" Molineux, odebrala jsem pro sichr řízek, matka pak chcípla a dnes už asi 3 roky žije jen ten řízek .
Jen těm řízkovancům dlouho trvá, než "dospějí". U větších růží je to 2-3 roky, než se vyrovnají roubované růži...

Ještě k délce řízků - tří očkové nebo pěti očkové? Ze tří oček jsem měla jenom jeden, braný ve vhodnou dobu, i když ne z ideálního místa, pěkně narašil, celé léto vypadal slibně a začátkem října zčernal a nazdar. Ostatní jsem dělala dlouhé a zatím se vesměs drží. I když to může být náhoda. (Řízkování beru jako zábavu).

Bradhal, brala jsem teď 2-3 očkové, vyšší by se mi klátily. Když jsem ale píchala do volné půdy, dělala jsem delší, páč se zapouští větší část pod zem.
To černání, pokud zčerná odspodu, nejspíš chytil nějakou houbu ze substrátu ( tomu docela dobře brání na trichoderma). Pokud černá shora, je to právě nějakou houbou, která buď už na řízku byla při odstřihávání, nebo to vlivem zapaření ještě taky může chytit plíseň. Proto jsem letos ani nepoužívala ty PETky, tohle se v nich dobře nakultivuje .
Samozřejmě se mohlo stát, že vyrašil, aniž by měl kořeny a prostě mu došly síly...

Díky. Já jsem ty delší dávala po jednom do 2l vyšších květináčů (od plaménků). Naivně jsem si myslela, že by mohly pustit kořínky i jinde než jen dole v řezu. A taky jsem se domnívala, že by řízek nemusel tak rychle vysychat, když bude delší část v zemině. Stimulátor mám nějaký gelový a nějaký práškový, nezkoumala jsem. Růže zkouším řízkovat prvně.