Nejen růže jsou krásné

HonzaPM wrote:
Myslela jsem v tom, že nepraskají a není potřeba počítat s červíkama. Ne na pěstování stromu jako takového, tam je to opravdu odrůda/lokalita.

ad remontantní maliny: mám z www.stareodrudy.org žlutoplodé Poranna Rosa a červené Polka, obojí mě chuťově dost potěšily, oproti jiným remont. noname odrůdám je mám mnohem víc ve stínu a stejně byly zdaleka nejlepší, ty červené Polka chutnají úplně jako lesní. Na těch žlutých mě ještě nadchlo, že plodily skutečně úplně celé léto, nepřetržitě. Červené klasicky 2x.
malinoostružinu Tayberry taky mám, ale ta mi moc nechutná.

ad roubování višní: máte někdo zkušenosti (návody, informace) se srpnovým roubováním/očkováním? Někde jsem se dočetla, že by mělo být výhodnější než jarní. Potřebovala bych přiroubovat fantastickou ranou višeň od rodičů na svou malou Érdi Bötermö, jarní pokus se nezdařil - roubovat moc neumím, jsem ve stadiu prvních pokusů, tak abych jí neořezala všechny větvičky a nic z toho.

Tady jsou pěkně zpracované termíny zrání ovoce www.ovocnedreviny.cz/index.php?s=dobyzrani

O roubování peckovin jsem jen četla, že je dost náročné, daleko lepší je očkování a kdo umí očkovat, má výhodu.
Tak zase ta zahrada, využívám vyhledávání v levém horním rohu, občas se mi nepodaří zadat dotaz a tak mi to nevyhledá a nebo jdu přímo do diskuse a vyhledám přímo téma jabloně hrušně, meruňky, aj.
Pokud chcete naočkovat meruňku, broskev, kterou někde objevíte, nebo chcete zachránit st.strom a nemáte odpovídající podnož, dá se výborně použít Zelená ryngle, má dobrou afinitu, jen nesmí mít šárku, pak by se viroza přenesla i na roub, bohužel.
No a teď ty názory:

Broskev na mnyrobalánu
Koupil jsem Red Haven na myrobalánu, v písčité půdě roste oproti semenáčům jeko divá, s plodností to asi nikterak nesouvisí, ta je taky vynikající. Potíž mám pouze s tím, že podnož mi stále podrůstá, i když výhonky likviduji až u kořene. Takže podnoží mám tím pádem dostatek.

Lze zkusit i St. Julien. Z novinek Ishtaru.( slivoňové podnože)Jinak semennou broskvoňovou podnož Monclar.
Na myrobalanu se mi darí roubovat merunky -dobre srustaji a netrpí sarkou, mrtvicí a kleotokem(pravidelne je přimeřeně vapnim starou maltou, vapnem,vapencem).Jelikoz mam na zahrade kyselou zem zdravotní stav stromu se po vapnení postupne zlepsil.-bujnejsi rust, neni mrtvice, po mrazovych trhlinach se kura zavaluje.
Podnož broskvoňového semenáče pod meruňky - používám to často, stromy rostou a plodí v pohodě. Zda ovlivní podnož chuť a velikost plodů, tak to je známý fakt. Sám jsem si to mnohokrát ověřil. A ovlivňuje i růst stromu a vybarvování plodů.

S krátkověkostí stromů broskví naprosto nesouhlasím. Ale to je zase jen A. A teď to B- je nutné však pravidelně a správně řezat a dělat ochranu proti kadeřavosti. Já mám na zahradě u babičky broskve naprosto vitální a je jim už 24 let. Ale držím je stále v malém tvaru, pravidelně rodí kolem 20 kg ovoce špičkové kvality ze stromu 7 x z 10 let, neplodná léta, kdy květy zmrznou používám k hlubokému zmlazení.Roční přírustky i na takto starých stromech při této plodnosti je neustále kolem 100 cm i více. Já tvrdím, že vypěstovat 1 metrák kvalitních broskví je i v podmínkách kolem 500 m nad mořem daleko snazší než 1 metrák kvalitních jablek. Jablko má spoustu škůdců - mšice, strupovitost, padlí, mrazíky, obaleče,... To broskev má jen 2 - kadeřavost a občas mšice. Klejotok je v drtivé většině problém nesprávného řezu nebo nevhodných půdních podmínek ((např. podmáčená půda v zimním období).
Broskev na mnyrobalánu
Na podzim jsem zasadil Red Haven na meruňkovém semenáči. Vzhledem k tomu, že se stromek na jaře nějak neprobouzel k životu, zasadil jsem vedle něj druhý R.H., tentokrát na myrobalánu. Ten původní se nakonec probudil a dohnal druhý stromek v růstu. Při velkých vedrech začátkem června oba stromky dostaly na extrémně suché písčité půdě dost zabrat. I když jsem se je snažil zalévat, broskev na meruňce shodila listy. Na myrobalánu přežila zatím bez problémů.

O očkování jsem se zajímala, protože jsem si chtěla naroubovat meruňku na broskev, kterou mám.
Už dříve jsme chtěli si zasadit třešeň, ale děda nás varoval, že to zkoušel a vždy odešla, nesnáší vysokou spodní vodu a to samé meruňka. Proto možná loni po těch velkých vodách třešně odešly.
Kordii loni nabízel nějaký slovenský web na zakrslé podnoži, nevím jestli Colt ( už je lepší) ale poštovné a cena strmku byla vysoká kolem 700kč, možná i více, už si nepamatuji.

minulý rok na podzim jsem koupila u www.stareodrudy.org řehtáč soudkovitý, kavil červený podzimní a astrachan bílý. Jsou to staré odrůdy, tuším Německo, Rusko a Francie . Jsem na ně zvědavá (tedy za pár let )

My brali teď v ovocnictví odrůdy třešní - co třeba Amazonko Reginu?
Německá odrůda, v posledních letech
široce vysazovaná.
Doba zrání 6.-7. třešňový týden.
Květy citlivé vůči pozdním, jarním
mrazíkům, pozdní doba kvetení.
Dobrá odolnost plodů vůči praskání

jinak máme doma rannou třešeň, výhodou je, že nemá červíky.... to nestihnou

a nebo...

pardon text k tomu
Původ: kříženec odrůd ’Kordia’ x ’Van’, ČR.
Zrání: dozrává ve 4. až 5. třešňovém týdnu

Danate jasně, to jsou ale klasické chrupky, s červíkama , měla jsem Těchlovan a Kordii, a u obou stejné. Jenže rané (srdcovky) mi nechutnají tolik, tak chci vyzkoušet tu polochrupku, která by měla zrát brzo, ale chutnat má jako pozdní.
A pak ještě přemýšlím, jestli nevzít nějakou tu "novinku" samosprašnou.